Dřevo se skládá z různých rostlinných buněk, převážně podlouhlých. Struktura buněk tvoří ve dřevě síť, která je dobře propustná pro kapaliny a plyny ve směru podél vláken, ale výrazně méně napříč dřevem, kolmo k buňkám. Voda se ve dřevě může také zadržovat, a sice jednak v dutinkách buněk, jednak v prostoru mezi nimi i přímo v buněčných stěnách.

Obsah vody vázané ve dřevě je omezený. Maximální relativní vlhkost stěn buňky (sytost) se pohybuje od 25 do 35%, maximální obsah volné vody závisí na objemu dutin buněk a liší se pro různé druhy dřeva mezi 60-250%. Dřevo rostoucí nebo čerstvě pořezané má vždy vyšší vlhkost, která je závislá na druhu stromu, lokalitě růstu i ročním období.

Dřevo je hygroskopický materiál, což znamená, že má vlastnost měnit obsah vlhkosti v závislosti na změnách svého životního prostředí. Je-li dřevo dlouhodobě skladováno v klidu, bude míra jeho vlhkosti klesat až na určitou hodnotu, která se nazývá stabilní vlhkostí. Dřevo může nabírat vlhkost nejen přímo z vody, ale také z páry i z pouhé vzdušné vlhkosti. Proto závisí na tom, na kolik bylo před použitím vysušeno a jaká vlhkost vzduchu je v místě, kde bude výrobek z něj vyrobený používán. V zásadě platí, že čím vyšší teplota, tím nižší je trvalá vlhkost dřeva.

Tím, že se mění vlhkost dřeva, mění se i jeho objem, což právě může být zásadním problémem. Snížením vlhkosti se mění rozměry i objem, tento jev se nazývá kontrakce. Děje se tak pouze při snižování množství vázané vody. Smršťování se zastaví, když je dřevo zcela vysušeno. I v lese dřevo nabývá a smršťuje se v závislosti na vlhkosti okolního vzduchu. Oba jevy, nabývání i smršťování, jsou vratné.

Smršťování závisí na struktuře dřeva, rozsahu změny vlhkosti a druhu dřeviny. Obecně ale platí, a to je velmi důležité, že v tangenciálním směru se dřevo smrští 1,5-2x více než ve směru radiálním. Smršťování v podélném směru je zanedbatelné a není tedy do výpočtu zahrnuto.

Smršťování je přibližně přímo úměrné změně vlhkosti. Snížením vlhkosti z limitu nasycení buněčných stěn k nule bude dosaženo maximálního smrštění, které se nazývá smrštěním úplným. V průměru je celkový úbytek v tangenciálním směru 6-10%, v radiálním 3-5% a v celkovém objemu 12-15%.